Nezapomeňte na hrdiny Pražského povstání

Mladá i nejmladší generace se málo zajímá, za co bojovali a často i umírali jejich dědové a pradědové. Proto je nutné některé dějinné události, byť v kostce, připomenout.

Český národ se nikdy nesmířil s německou okupací a často s minimálními prostředky s okupanty bojoval. Slováci, ačkoliv tehdy měli svůj „slovenský štát“, zakládali se sovětskou pomocí partyzánské oddíly, které odešly po potlačení povstání na podzim 1944 bojovat do hor a věnovaly se hlavně přerušování železničních tratí z východu.

Pražské povstání začínalo s malou materiální základnou. Požadované shozy zbraní nebyly provedeny, jednak proto, že Sověti zásobovali partyzány na Slovensku, a také proto, že západní spojenci nehodlali po zkušenostech z Varšavy podstoupit rizika. Pro ilustraci: jeden nákladní letoun mohl unést náklad půldruhé tuny, neboli zbraně a munici na jednodenní boj 70 mužů – tedy k vyzbrojení 7000 mužů bylo zapotřebí 100 letů. Je nesporné, že západní spojenci byli s to tuto akci uskutečnit, ale odpovědi na londýnský vládní požadavek byly vždy negativní.

V předvečer povstání začínají mizet německé nápisy a jsou odmítány německé peníze (marky). Němci zesilují hlídky, zejména v rozhlase, a staví zátarasy. Ulicím a náměstím se vracejí zpět původní názvy: Mnichovská ulice – Londýnská, Schwerinova třída – Vinohradská, Říšské náměstí – dnes náměstí Míru. Dne 5. května ráno hlásí pražský rozhlas „Je právě sechs hodin“. Mizení německých nápisů se urychluje, když se kolem 10. hodiny šíří „zpráva“, že angloamerické jednotky jsou již v Berouně. V jedenáct dopoledne probíhá v místnostech Bratrství (Včela) na Tylově náměstí schůze dělnických zástupců z Prahy, Berouna, Kladna a Plzně, kteří jsou zde informováni o přípravách na povstání a o celkové situaci. Počátek povstání je stanoven na pondělí 7. května. Volání pražského rozhlasu ve 12:33 se stává mezníkem ve vývoji událostí a prvním povelem k masovému vystoupení proti okupantům v celém protektorátu. Povstalci odpojují telefonní linky, které spojovaly Němce v celé Praze. Dochází k drobným střetnutím s Němci a získávání zbraní. Na počátku povstání měli čeští bojovníci jen asi 500 pušek a pár lehkých kulometů. K večeru se k Praze stahují SS divize Das Reich, Wiking a Wallenstein. Němci chtějí udržet mosty přes Vltavu, aby byl umožněn odchod Schörnerovy armády na západ do amerického zajetí. Vinohradským povstalcům se daří obsadit německé lazarety v dnešní Londýnské 15, Novoměstskou radnici, sokolovnu na Vyšehradě, vinohradskou sokolovnu, vinohradskou radnici a hlavní štáb zásobování SS na Rašínově nábřeží. Německé jednotky útočí i nadále na rozhlas, pracovníci rozhlasu však měli připraveny náhradní vysílací prostory v Husově sboru na Vinohradech, v Národním domě a v Hajnovce.

Hlavní boje o rozhlas se odehrávaly v Římské a v Balbínově. Balbínova byla ostřelována ze školy Na Smetance a čtyřhlavňovými protiletadlovými kulomety z Wilsonova nádraží. V boji o rozhlas padlo asi 90 českých bojovníků a kolem stovky jich bylo zraněno. V kavárně Hlavovka na náměstí Míru (dnes KB) vznikla ošetřovna a lazaret pro bojovníky rozhlasu a v bývalé kavárně Nizza byly ukládány oběti bojů. První barikády začaly vznikat v první den povstání, ještě za denního světla. V Praze bylo postaveno 1583 barikád: z toho 308 v dnešním obvodu Prahy 2, v okolí rozhlasu 19.

Dne 6. května vyrazila z Řeporyj na pomoc Praze 600. střelecká divize Vlasov, avšak příští den, po neúspěšném jednání s ČNR, odešla přes Slivenec k Berounu. V různých částech Prahy zuřily ve dnech 6. až 8. května boje, a to zejména s jednotkami, které často hnaly civilní obyvatelstvo proti barikádám, jež vojáci i přes podporu tanků nedobyli. V Praze 2 hořela řada budov, zničena byla budova ředitelství drah na tehdejší Hooverově třídě. Němci letecky bombardovali některé budovy, zasažen byl rozhlas, kde vzdušné torpédo vybuchlo ve sklepě, Národní muzeum a jiné objekty, Všeobecná dětská nemocnice a nemocnice Milosrdných sester Pod Karlovem. Německo sice podepsalo 7. května bezpodmínečnou kapitulaci, v Praze se ovšem bojovalo dále. Svět slavil konec války, ale německé jednotky bojovaly a terorizovaly civilní obyvatelstvo. Ve 4 hodiny ráno 9. května přijel první sovětský tank na hranice města do Liboce, první motorizovaný oddíl přijel na náměstí Míru v 11:30 dopoledne. Ještě v 18:35 je zaznamenána žádost o pomoc z náměstí Míru, kde Němci, ukrytí ve věži kostela sv. Ludmily, ostřelovali české obyvatelstvo: německý odpor zlikvidovala sovětská tanková děla. V Moravské ulici opustili Němci dva plně naložené tanky a uprchli.

V dnešním obvodu Prahy 2 padlo 201 lidí, z toho tři ženy: kromě místních občanů i mnozí vlastenci a partyzáni z Berouna, Davle, Hýskova, Kyjí, Nymburka a Týniště nad Orlicí.
Prosím, nezapomeňte na tyto hrdiny, až v těchto dnech půjdete kolem pamětních desek, které připomínají místo jejich skonu.

Miroslav Rosík

tank t-34 drtí svými pásy bojový volkswagen (nusle 2000, rekonstrukce)    foto: petr packan

Tank T-34 drtí svými pásy
bojový Volkswagen
(Nusle 2000, rekonstrukce) 
Foto: Petr Packan

 

Zveřejněno: 25.04.2005 – webadmin@praha2.cz
Vytisknout