Nežádoucí soused člověka aneb Věčný boj s potkany

Prokousané podlahy, nahlodané rozvody, dírami v popelnicích vyhřezávají odpadky. Omámení potkani se dobývají do bytů, padají střešním oknem lidem do talíře! Sci - fi? Ne. To jsou jen některé stopy, které za sebou zanechává řádění potkanů v jednom z domů v Budečské ulici.

„Toto martyrium trvá už pěkných pár týdnů,“ říká majitel domu, který si nepřál být jmenován. Podle hygienika hl. města Prahy MUDr. Vladimíra Polaneckého je taková situace spíše ojedinělá. Nedávné povodně stavy potkanů rapidně snížily. Kolik jich ale doopravdy je, není ani on schopen s určitostí říci. Neoficiálně se odhaduje, že na každého Pražana připadá šest nežádoucích hlodavců. Přirozeným prostředím potkanů jsou různé štoly. Na povrch se vydávají za potravou, využívají k tomu průvaly či jiné poruchy v kanalizaci. Jsou to hlodavci a není pro ně přílišným problémem zdolat i tenčí vrstvy betonu. Přitahují je místa, kde myslí, že naleznou zdroje potravy. Klíčem k celé problematice jsou tedy odpadky a jejich uskladnění.

Město se proti potkanům brání lokálními či velkoplošnými deratizacemi. V jejich případě záleží i na správné koordinaci místních zastupitelstev. „Potkani totiž pochopitelně neakceptují hranice městských částí,“ poznamenává k tématu Polanecký.

Proniknou-li potkani do budov, je zákonnou povinností každého majitele (rozumí se i obce, družstva atd.) svoji nemovitost ochránit. Při zvýšeném výskytu hlodavců musí zařídit a zaplatit deratizaci. Problematické jsou různé zpustlé stavby či nevyužívané pozemky, které někomu patří a nikdo neví komu. V takovém případě je třeba majitele dohledat a zákonnými prostředky ho přimět, aby se své povinnosti zhostil.

A jak taková deratizace probíhá? Specializovaná firma rozmístí jed (pasti by byly trápením zvířat). Jeho účinky se ovšem neprojeví ihned. Proč? „Potkani fungují jako společenství. Vybírají mezi sebou slabší kusy a ty jsou vyslány otestovat jakkoliv podezřelou potravu. Pakliže ochutnávači během dvou tří dnů nezhynou, pustí se do ní i ostatní. Jed, který nově aplikujeme, s tímto počítá a působí pomalu. Ředí potkanům krev a ti hynou až v horizontu deseti dnů. Tedy poté, co už jed v sobě mají i ostatní,“ vysvětluje princip deratizací majitel jedné ze specializovaných firem pan Tupý. Na uhynulé kusy narazíte zřídka, většinou se rozkládají kdesi v kanalizacích. Ty, které se přece jen naleznou, rozhodně nepatří do popelnic. Deratizátoři je vyvezou do kafilérií.    

pra

Zveřejněno: 22.01.2005 – support@publix.cz
Vytisknout