Znovu ke Gröbovce aneb Bylo to v televizi

Ve středu 8. 8. vysílala Televize Nova pořad Občanské judo, ve kterém byl prezentován další osud vily Gröbovka a dalších objektů v Havlíčkových sadech. Informace, které moderátorka pořadu uváděla, však byly tendenčně zkreslené a povětšinou neodpovídaly skutečnosti. Rád bych proto občanům opětovně přiblížil některé aspekty skutečné pravdy o pronájmu části areálu Havlíčkových sadů, ze které se snaží někteří činitelé vytvořit causu a vsugerovat televizním divákům příp. čtenářům, že - cituji moderátorku Občanského juda: „Rozhodnutí některých našich zastupitelů bývají někdy velice diskutabilní a člověk jen těžko uvěří tomu, že v pozadí nejde o něco úplně jiného.“ Vybrané citace z odvysílaných tvrzení Občanského juda a několika občanů Prahy 2 uvádím pro lepší přehlednost kurzívou.
Na televizní obrazovce mj. zaznělo, že „Gröbeho vila patří od roku 1905 obci a po celou dobu sloužila dětem, ale od letošního roku je naši zastupitelé vyměnili za americké právníky – o. p. s. CEELI Institut, založenou americkou právnickou komorou a pronajali mu na 50 let kus Havlíčkových sadů“. Hned dvě nepravdy – vila nesloužila dětem po celou dobu od roku 1905, kdy dědicové hraběte Gröbeho areál prodali městu Královské Vinohrady, spíše pouze od r. 1937, a CEELI nebyla založena americkou právnickou komorou. CEELI Institut je česká obecně prospěšná společnost, která je ve správní a dozorčí radě reprezentována významnými představiteli české právnické obce. Smlouva je uzavřena na 25 let, s možností prodloužení pro další období. Moderátorka dále připomněla článek o Gröbovce z č. 5/2000 Novin Prahy 2. Napsal ho zastupitel R. Perlín (Nové využití Grébovky) jako reakci na výsledek právě uzavřené soutěže, ale na výsledek veřejné soutěže z roku 1999 na tzv. „Ideový záměr na využití areálu Havlíčkových sadů“. K jeho zpracování a předložení vyzvala Obvodní rada MČ Prahy 2 laickou i odbornou veřejnost. Z došlých návrhů byl právě návrh zmíněné CEELI vyhodnocen jako nejlepší. Navrhovatel byl v té době pro MČ Praha 2 naprosto neznámým subjektem. Skutečnost, že se tato společnost posléze přihlásila do následně organizované veřejné soutěže, potvrdila její reálný zájem investovat a významnou měrou se podílet na plánu revitalizace Havlíčkových sadů. Organizací obchodní veřejné soutěže na investora a nájemce byla pověřena (též na základě výběrového řízení) poradenská firma B.I.R.T. Consulting. Doba od vyhlášení vítěze soutěže do dne usnesení zastupitelstva byla naplněna četnými jednáními městské části s uchazečem (a mezi jejich právními zástupci) zaměřenými na to, aby finální verze smlouvy obsahovala nejen veškerá obligatorní ustanovení, ale aby také byla pro veřejnost maximálně výhodná.
Zástupce Občanského sdružení Obrana životního prostředí Ing. V. Drbohlav v pořadu TV Nova zhodnotil práci členů zastupitelstva při přípravě smlouvy s CEELI Institut takto: „Pak najednou jim to zmenšili (pozn. red. – míněno rozsah předmětu nájmu) jenom na to, co potřebují, to znamená 8 % areálu. Tedy jenom na ty nejlukrativnější budovy.“ Soutěžní podmínky stanovily, že uchazeči mohou podávat své nabídky na celý areál Havlíčkových sadů. Jednoznačně z nich však vyplývá, že šlo o možnost, nikoliv o povinnost. Rozsah předmětu nájmu v uzavřené smlouvě je tedy dán nabídkou vítězného uchazeče, který ponechává dle úvahy Ing. Drbohlava 92 % areálu Havlíčkových sadů v péči městské části – tedy zcela k využití veřejnosti. Jsou objekty tvořící zmíněných 8 % tak lukrativní? Stačí citovat z článku R. Perlína: „Celá Grébovka je ve špatném stavu. Zdejší jednotlivé stavby jsou již těsně před fyzickou likvidací, řada staveb hrozí zřícením nebo je narušena. Ve vile Grébovka je nutno opravit vadné nebo již dosluhující rozvody vody, kanalizace, elektřiny a celkově celý areál rekonstruovat...“ A to nemluvím o stavu Pavilonu, Grotty, viničného altánu. Koneckonců nikdo nebránil Ing. Drbohlavovi, ani komukoli jinému, aby se přihlásil do veřejné soutěže a nabídl jinou schůdnou variantu řešení. To se však nestalo. Budu reagovat i na některé další výroky. M. Vladyka uvedl: „To byla smutná ukázka arogance moci, protože my jsme tam přišli poukázat na jakési chyby (pozn. red. – na jednání zastupitelstva dne 29. 5. 2001), které jsme v té smlouvě našli jako laici, a mysleli jsme, že to budou zvažovat. Ale to vůbec nepřipadalo v úvahu. Oni byli rozhodnutí to okamžitě přijmout.“ Nerad bych někoho poučoval, ale rozhodnutí zastupitelstva – nejvyššího voleného orgánu městské části – zakončující téměř tříletý proces veřejných diskusí, návrhů, záměrů a dílčích rozhodnutí odborných komisí rady, výběrové komise a následně rady a zastupitelstva není ukázkou arogance moci, nýbrž nezbytnou stránkou demokracie a zákonnosti v rámci rozhodovacího procesu. Ve svém diskuzním vystoupení na zasedání zastupitelstva pan Vladyka žádné náměty ke „zlepšení“ smlouvy nepředložil. Mgr. J. Sýsová se domnívá, že „jsou v Havlíčkových sadech podle smlouvy s CEELI Institut projektována dvě parkoviště“. Dosud však nejsou připraveny žádné projekty rekonstrukce areálu, žádná parkoviště zde však nebudou a ve smlouvě ani nejsou zmíněna! Ing. Drbohlav se obává, že „park bude ve stometrovém okruhu neprodyšně uzavřený a co bude se zbytkem parku, to se uvidí“. Mohu zodpovědně prohlásit, že „zbytek parku“ bude plně přístupný veřejnosti a ploty, nyní stojící okolo Gröbeho vily a okolo Pavilonu, budou naopak po stavebních úpravách odstraněny.
V další části se pořad zabýval finanční stránkou pronájmu. Podle Občanského juda „dá CEELI Institut do oprav 200 mil. Kč a jeho roční pronájem po dobu padesáti let bude směšných 100 000 Kč ročně“. Městská část zvolila variantu, aby investice do majetku pronajímatele realizoval nájemce, a to z prostého důvodu: finance na potřebné investice nemá k dispozici, resp. je musí investovat na aktivity a projekty po celém území městské části a v různých oblastech života. Ekonomika smluvního vztahu s nájemcem je tedy následující: CEELI Institut vkládá do rekonstrukce formou investice předem částku 4,932 mil. USD, která je řádově vyšší než nájemné, a tuto částku bude mít po celou dobu nájemního vztahu v majetku vázanou, nese veškerá rizika investora, po celou dobu nájmu hradí veškeré náklady spojené s provozem předmětu nájmu (k tomu je třeba zohlednit předpokládaný nárůst cen energií, cen služeb spojených s provozem apod.) i náklady veškeré průběžné údržby, hradí po celou dobu nájmu nárůst hodnoty pojistného při pojištění předmětu nájmu proti rizikům vzniku škod. Na otázku moderátorky, zda si myslí, že na tento objekt by Praha 2 finance našla, aby ho zrekonstruovala sama, odpověděl radní Ing. J. Paluska: „Každoročně máme přebytek někde mezi třiceti až šedesáti miliony korun. Když si to sečteme, tak je to odpověď na otázku.“ „Takže by to šlo, kdyby se chtělo?“ pokračovala moderátorka. „Já si myslím, že by to šlo.“ odvětil Ing. Paluska. Výroky Ing. Palusky jsou pro ostatních 8 členů rady městské části překvapující, poněvadž rozhodnutí o tom, zda městská část bude rekonstrukci financovat z vlastních prostředků či bude hledat investora, bylo jedno z prvních, kterým se pracovní komise pro revitalizaci Havlíčkových sadů, jejímž byl Ing. Paluska členem, a poté i rada městské části zabývala. Ze zápisu z jednání této komise, které se konalo dne 17. 7. 2000, vyplývá, že Ing. Paluska v rámci diskuse o tomto problému zastával názor sdružit na tuto investici prostředky s investorem. To byl a je většinový názor jak této komise, tak i rady, tak byla vypsána soutěž a stejným způsobem je uzavřena i smlouva. Je pravda, že hospodaření městské části v posledních několika letech zpravidla končilo přebytkem, to ale neznamená, že městská část může všechny finanční prostředky investovat jen do areálu Havlíčkových sadů. K vyjádření Ing. Drbohlava: „Ti američtí právníci nás chtějí učit, jak porušovat zákony. Ti nás nebudou učit, jak vytvářet právní stát.“ Chci jenom dodat, že ustanovení uzavřené smlouvy s o. p. s. CEELI Institut (plný text smlouvy byl hned druhý den po podpisu 26. 6. 2001 k dispozici na našich internetových stránkách) příslušné české zákony podrobněji rozvádějí a blíže specifikují (nikoli popírají), což ve svém důsledku vede ke zvýšení právní jistoty obou smluvních stran a k podstatnému zmírnění rizika případných sporů, týkajících se vzájemných práv a závazků.
Členové zastupitelstva i rady znají svoji odpovědnost ve správě veřejných věcí, a proto byl celý proces rozhodování o pronájmu památkově chráněného areálu Havlíčkových sadů veřejně dostupný. Areál bude veřejnosti zachován a nadále bude sloužit jejímu kulturnímu vyžití a k oddechu. Park plně jako dnes, jednotlivé pronajaté objekty podstatně více než dnes, kdy jsou již po dlouhá léta pro veřejnost uzavřené a nepřístupné.

Mgr. Michal Basch, starosta MČ Praha 2

Zveřejněno: 03.09.2001 – support@publix.cz
Vytisknout