Železniční nemocnice dnes ošetří každého pacienta

Místo, které jsem navštívila, je z jedné strany lemováno hlučnou Italskou ulicí, z druhé strany sem pronikají zvuky z Hlavního nádraží a magistrály. Uvnitř budovy je však čisto, klid a vlídné prostředí...
Nacházím se v Italské ulici č. 37, v budově Železniční nemocnice Praha. Budova i železniční zdravotnictví mají svou tradici i osud. O historii, současnosti i plánech hovořím s ředitelem nemocnice, ing. Bohuslavem Kolářem.
Vývoj železničního zdravotnictví sahá do počátku tohoto století, kdy nastala potřeba posuzovat zdravotní způsobilost železničářů k výkonu jejich služby. Na úrovni dráhy proto poprvé vznikla zdravotnická zařízení, kde obvodní železniční lékař spolu s očním a ušním specialistou, gynekologem a zubařem zajišťovali první preventivní péči.
Ve 20. letech byla v Praze 2, Na Smetance, postavena první železniční poliklinika (nyní Italská 35), která „pod jednou střechou“ soustředila odbornou léčebně-preventivní péči pro železničáře.
V roce 1951 bylo železniční zdravotnictví v souladu se Zákonem o jednotné zdravotní péči zrušeno, majetek byl zestátněn a lékařská péče o železničáře přešla do rukou obvodních lékařů. Během let však stoupal počet nehod na železnici z důvodů nekontrolování zdravotního stavu železničářů, a proto bylo železniční zdravotnictví obnoveno. Náhradou za ztracenou budovu v Italské 35 dostaly dráhy od státu „možnost“ vlastními náklady zařídit vedlejší budovu v Italské, a to č. 37. Zde až do roku 1991 sídlily i nezdravotnické instituce, běžná léčebně-preventivní péče se pro příslušníky ČSD prováděla na poliklinice v Myslíkově ulici č. 20. Přístavbou nové budovy v roce 1985, readaptací a přestěhováním ordinací z Myslíkovy ulice dostala Železniční nemocnice Praha v Italské 37 svou dnešní podobu.
„Nemocnice byla do roku 1992 financována pouze z rozpočtu Českých drah, ale v současné době má smluvní vztah s většinou zdravotních pojišťoven, a slouží tedy široké veřejnosti. Působíme bez dotací a nemáme dluhy po lhůtě splatnosti,“ říká s trochou pýchy v hlase ředitel ing. Kolář.
V současné době se v nemocnici nachází 52 interních lůžek ve dvoulůžkových pokojích se samostatným sociálním zařízením. Z pracovišť nemocnice lze jmenovat interní ambulance včetně specializovaných poraden (lipidová a dietetická, hepatologická, kardiologická, diabetologická, nefrologická a cévní, echokardiografie, gastroenterologie, endokrinologie, revmatologie). Z dalších odborností je to neurologie, chirurgie, ortopedie, urologie, gynekologie, ORL ambulance, kožní, oční, rehabilitace, psychiatrie a psychologie.
V nemocnici pracuje 45 lékařů všech oborů, převážně s II. atestací. „Také střední a nižší zdravotnický personál je odborně na vysoké úrovni,“ doplňuje ing. Kolář. Nemocnice je i dobře přístrojově vybavena, namátkou uvádím tomograf (CT), RTG, SONO, přístroje na vyšetřování rovnovážného ústrojí a sluchu, biochemické a hematologické analyzátory.
Pro občany Prahy 2 je asi nejdůležitější informace, že i v budoucnu hodlá Železniční nemocnice Praha poskytovat své služby nejen železničářům, ale všem pacientům, kteří o ně budou mít zájem. Znamená to, že i nadále mohou dostat komplexní zdravotní péči „pod jednou střechou“ v jim již dobře známém prostředí.

Eva Bělíková

Zveřejněno: 03.02.2000 – support@publix.cz
Vytisknout