Základ všeho je poznání

Architektura má řád, trvalou hodnotu, odrývá nekonečné možnosti poznání a vždy charakterizuje období, ve kterém vznikala... Prý především proto dr. Dobroslav Líbal po boku své ženy ing. arch. Jarmily Líbalové zasvětil téměř celý život tomuto nádhernému a nadčasovému oboru, přestože již před válkou dokončil studia práv a vystudoval dějiny umění. "Možná bych patřil do Guinessovy knihy rekordů," poznamenal s milým úsměvem dr. Líbal. Do nejmenších detailů totiž zná několik set, ba tisíců staveb, a to od těch nejtajuplnějších koutů ve sklepích až po nejvyšší krovy domů. Místa, kam běžný návštěvník sotva kdy vkročí.
V roce 1949 vydal svou první základní publikaci Gotická architektura v Čechách a na Moravě. Dodnes je pro milovníky historie velmi vzácná. Obsahuje cennou faktografii, kterou může při studiu uplatnit i nastupující generace badatelů. Kniha by si zasloužila opětovné vydání.
"Gotika - období vrcholného a pozdního středověku, které v životním stylu vystřídal sloh románský, mě svou silou a působivostí doslova učarovalo, ovšem miluji také renesanci, baroko, klasicismus či architekturu nové doby," vysvětlil dr. Líbal. Dodal, že v Čechách a na Moravě se v urbanismu vždy téměř dokonale odrážely jednotlivé slohy, a to nejen klasicismus či renesance, ale například také kubismus. Nikde jinde na světě se nelze setkat s tolika výjimečnými památkami, kolik jich objevíte v samotném srdci Evropy, a to navzdory tak stísněnému a omezenému prostoru starého kontinentu.
Za vlády komunistického režimu v Československu zde architektura ve své podstatě stagnovala, chátrala a pozvolna upadala. Nikoho z nás ani ve snu nenapadlo, že bychom se mohli dočkat vyhlášení nějaké světové památky. A přesto, od roku 1990 jich UNESCO uznalo osm, například Telč, Kutnou Horu, ale i malou jihočeskou vesnici Holašovice a po zásluze Prahu. Její vstup mezi světové památky však provázely problémy, neboť jedním z podstatných kritérií odborných posudků architektů je rovněž panorama města, v Praze bezesporu světově jedinečné. "Proto jeden z mezinárodních odborníků na zasedání příslušné komise UNESCO vytýkal nevhodnost a škodlivost žižkovské televizní věže," podotkl dr. Líbal.
Dr. Líbal má jistě na překládaných historických analýzách a odborných návrzích pro UNESCO své nemalé zásluhy. Rozhodně bychom neměli opomenout ani poslední z osmi mimořádných skvostů české architektury - zámek v Litomyšli, který byl za výjimečnou světovou památku uznán před několika dny. "Za profesionální spolupráci na všech mých vydaných knihách vděčím především své ženě, se kterou žiji zde na Vinohradech více než půl století," uvedl dr. Dobroslav Líbal. Ostatně ing. arch. Jarmila Líbalová pomáhá v současné době manželovi s další výpravnou publikací o Praze. Vydání se očekává v příštím roce, kdy je naše hlavní město prohlášeno za „Evropské město kultury roku 2000“. Přejme jim v tento čas vánoční mnoho zdraví a klidu k jejich záslužné a obdivuhodné práci.

Eva Bělíková

Zveřejněno: 14.01.2000 – support@publix.cz
Vytisknout