Výstava Nejen Broučci architekta Zdeňka Podhůrského

Poslední zářijový den jsme zavítali na Novoměstskou radnici na výstavu, jež byla připomenutím nedožitých stých narozenin jednoho z našich největších loutkářů, tvůrce legendárních loutek k večerníčkovým seriálům Broučci, Dobrodružství čokoládového panáčka či Neználka.

Výtvarník a loutkář Zdeněk Podhůrský vytvořil stovky loutek pro československé i zahraniční produkce. Těmi však nejslavnějšími se bezpochyby staly právě televizní Broučci.

Výstavou nás provedl tvůrcův syn, známý herec a moderátor Zdeněk Podhůrský mladší, který se o odkaz svého tatínka stará. Zasvěceně povídal o tatínkově práci, při níž mu po celou dobu v ateliéru pomáhala maminka, o jeho rukopisu a způsobu tvorby, kdy se jako první zaměřil na čistě soustruženou loutku. Tatínek jej také od mala k loutkářskému řemeslu vedl, díky tomu mohl mnoho vystavených loutek zrestaurovat či vytvořit nově ty, které se nedochovaly.

Zdeněk Podhůrský byl pražský rodák, narodil se 19. září 1920 do rodiny železničáře. Za války studoval u Jaroslava Švába, známého autora knižních obálek, u kterého se učil i Libor Fára nebo Adriena Šimotová. Po osvobození sice vychodil ČVUT, ale profesi si nakonec zvolil jinou. Začínal jako výtvarník a loutkář u profesora Skupy, principála Divadla Spejbla a Hurvínka, kde na sebe brzy upozornil marionetovým Černošským orchestrem.
V polovině padesátých let se dostal k filmu a zhotovil loutky pro legendární Cestu do pravěku režiséra Karla Zemana, či spolupracoval s Josefem Ladou na Hrátkách s čertem. O deset let později vytvořil své nejznámější loutky pro televizní zpracování Broučků Jana Karafiáta. Později, v první polovině sedmdesátých let, to byly loutky pro Neználkovy příhody, dalším jeho večerníčkovým projektem byly Příběhy čokoládového panáčka s Oldřichem Kaiserem, nebo Čmelák Aninka. Pracoval také pro španělskou televizi, dostal prý i nabídku od studia Walta Disneyho, ale odmítl ji a zůstal v Československu. Vyučoval na loutkářské katedře pražské Divadelní fakulty Akademie múzických umění. Jako kreativní ředitel družstva DEREDA vytvořil více než 100 prototypů hraček, divadelních loutek a domácích divadélek, které se s úspěchem vyvážely za hranice. Podobně jako další uznávaní českoslovenští výtvarníci pracoval i Podhůrský pro různé podniky, zejména zahraničního obchodu. Nejznámější je maskot Vítkovických železáren, rytíř Vítek.

V sedmdesátých letech odmítl nabídku stát se šéfem Krátkého filmu, neboť podmínkou byla spolupráce s StB, nikdy nevstoupil do KSČ. Jeho posledním, nedokončeným dílem, zůstávají loutkové Řecké báje a pověsti, jež překazila 31. března 1981 smrt.