Pomník obětem totalitních režimů na Ztracence
TISKOVÁ ZPRÁVA
Pomník obětem totalitních
režimů na Ztracence
Praha má další
pomník, připomínající brutalitu nacistického a komunistického způsobu vládnutí.
Pod názvem „K uctění památky obětí
dvou totalitních režimů, jejichž symbolem je komunisty popravená JUDr. Milada
Horáková“ stojí v zahradě Ztracenka na Albertově, kde byl představen
v pondělí 1. října 2018. Pietního shromáždění se zúčastnila mj. i dcera
Milady Horákové Jana Kánská.
Zřízení pomníku inicioval a financoval Klub dr. Milady Horákové, z. s.,
ve spolupráci s městskou částí Praha 2. Záměr postavit pomník obětem totalitních
režimů byl stvrzen memorandem, které 21. dubna
2015 podepsali starostka Prahy 2 Jana Černochová a předseda Klubu
dr. Milady Horákové František Šedivý. Radnice na něj přispěla 50 tisíci
korunami a poskytla prostor pro umístění.
„Milada Horáková
patří mezi osobnosti, jichž si nesmírně vážím pro její morální integritu,
statečnost a neústupnost vůči zlu.Dva totalitní světy, nacistický a
komunistický, se v její osobnosti prolínají přímo ukázkově,“ zdůraznila při pietním shromáždění na Ztracence starostka Jana
Černochová a dodala: „Takovými lidmi naše dějiny neoplývají, o to víc
bychom měli ctít její odkaz zvláště dnes, kdy se mnozí snaží tyto hodnoty
devalvovat. Kdy v čele země stojí člověk, který se veřejně hlásí
k minulému režimu. Jsem hrdá na to, že pomník obětem totality stojí. A
vážím si toho, že iniciátoři této myšlenky nutí politiky připomínat věci, na
které nesmíme nikdy zapomenout. Byť jsme na Ztracence, nikdy se nesmí to, co se
odehrálo, ztratit z našich myslí.“
Podle Františka Šedivého je třeba připomínat tyto události celému
národu, protože znalost dějin znamená čerpat z nich pro dnešek. „Tento památník jsme zde postavili proto,
aby celý svět věděl, kam až sahaly zločinecké prsty komunistů. Je a bude
místem, kam budeme chodit my i naši potomci, abychom vzdali čest statečné ženě,
doktorce Miladě Horákové. A poklonili se památce našich žen – bojovnic, které
svou vnitřní silou pomáhaly mužům, kteří se v zápase se zjevným zlem
ocitli ve vězení,“ uvedl při slavnostním odhalení památníku na Ztracence
František Šedivý.
Doktorka Milada Horáková byla mezi prvními oběťmi komunistických
perzekucí. Ve vykonstruovaném procesu byla obviněna za údajnou špionáž a
velezradu a 27. června 1950 na dvoře Pankrácké věznice popravena. Společně
s ní bylo souzeno dalších 12 lidí, kteří údajně tvořili špionské
centrum.
Na výtvarné ztvárnění památníku na
Ztracence byla vypsána veřejná soutěž, v níž se prosadila symbolická
varianta srdce drceného kamennými kvádry z dílny sochaře Ladislava Sorokáče a
architekta Ondřeje Tučka. Ztracenka je pro umístění pomníku vhodná z několika
důvodů. Je to místo, vybízející ke klidnému rozjímání, a přitom dobře
přístupné. Sousedství Albertova evokuje vzpomínky na sametovou revoluci a studenty, kteří ji začali. Jejich následníci
sem nyní chodí odpočívat a blízkost pomníku je může inspirovat k úvahám, že se
podobné zločiny v budoucnu nesmějí opakovat.
Zprávu zpracoval odbor Kancelář starostky a vnějších vztahů ÚMČ Praha 2.
Další podrobnosti: Mgr.
Ilona Chalupská, vedoucí odboru Kancelář starostky a vnějších vztahů,
tel.: 236 044 282,
mobil: 724 727 224, e-mail: ilona.chalupska@praha2.cz.