Odbor vnitřní správy

ved. odboru: Mgr. I. Vosecká (tel.: 2425 7005)
Odbor vnitřní správy se člení na dvě oddělení: odd. matrik, odd. přestupků a kancelář, která kromě všeobecné administrativy odboru zajišťuje i speciální úseky veřejné správy.
Oddělení matrik (náměstí Míru 14)
ved. odd.: M. Knížková (tel.: 2425 1828, ústředna: 2425 2396)
úřední hodiny: po – st:   8 h – 12 h
13 h – 17 h
Matrika se člení na matriku narození, matriku sňatkovou a úmrtní. Zajišťuje vše, co souvisí se st. občanstvím, změnami jména či příjmení a ověřování fotokopií a pravosti podpisů.
pozn.: Matriční události, které se staly na území Prahy v letech 1900 až 1949 jsou zapsány v matričních knihách, uložených u ObÚ MČ Praha 1, Vodičkova 18. Matriční události (sňatky, narození a úmrtí), které se staly na území Prahy 2, a to od 1. 1. 1950 až dosud, jsou zapsány v matrikách uložených u nás.
Porodnice: Vinohradská (čp.1150, Praha 10) - od 1. 1. 1950 do 30. 6. 1960, Londýnská (čp. 506, Praha 2) - od 1. 1. 1950 do 14. 7. 1995, Apolinářská (čp.441, Praha 2) - od 1. 1. 1950 dosud.
Na co se nás nejčastěji ptáte?
1. Jak mám postupovat v případě ztráty či odcizení rodného, oddacího nebo úmrtního listu ?
Dostavte se osobně na matriku v místě vašeho narození, uzavření manželství nebo na matriku, kde dotyčný zemřel. Po prokázání své totožnosti (§ 30, vyhl.č. 22/1977 Sb.) a po zaplacení správního poplatku vám bude vydán duplikát.
poplatky:   100 Kč v hotovosti (duplikát pro použití v tuzemsku), 50 Kč v hotovosti (duplikát pro použití v cizině).
2. Kdy a kde je možné učinit souhlasné prohlášení o otcovství?
Kdekoliv na matrice, pokud je matka dítěte svobodná, rozvedená nebo vdova a od nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství nebo úmrtí manžela do narození dítěte uplynulo více než 300 dní (jinak je do matriky jako biologický otec dítěte zapsán bývalý manžel!)
Otázky spojené s matrikou narození vyřizuje pracoviště rodné matriky (tel.: 2425 0579)
3. Jaké doklady jsou nutné k uzavření manželství?
„Žádost o uzavření manželství“, platné občanské průkazy snoubenců, rodné listy, pravomocné rozsudky o rozvodu manželství (u rozvedených snoubenců), úmrtní list zemřelého manžela či manželky (u ovdovělých snoubenců), „Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství“ (předkládá cizinec),
u nezletilého soudní rozhodnutí o povolení uzavřít manželství opatřený doložkou o nabytí právní moci.
Poplatky: bez poplatku, je-li alespoň jeden ze snoubenců hlášen trvale k pobytu v matričním obvodu, kde hodlají snoubenci uzavřít manželství. Za poplatek v případě sňatku s cizincem nebo ve dnech mimo stanovenou dobu oddávání.
4. Jaké jsou formy uzavření manželství?
Zákonné formy jsou dvě: občanský (civilní) sňatek a církevní sňatek. Máte-li v úmyslu uzavřít sňatek církevní formou, dostavte se na matriku v místě svého trvalého bydliště, kde vám bude vystaveno osvědčení o splnění všech podmínek zákona pro uzavření manželství touto formou. Platí zásada, že není možné uzavřít sňatek civilní a následně církevní a naopak.
Otázky spojené s matrikou manželství vyřizuje pracoviště sňatkové matriky (tel.: 2425 1769).
5. Zemřel náš rodinný příslušník. Jaké doklady potřebujeme pro vydání úmrtního listu a jak máme postupovat?
Po úmrtí osoby obdrží pozůstalý od lékaře nebo od Policie ČR písemné oznámení o úmrtí. S tímto oznámením, OP zemřelého a jeho doklady jde objednavatel pohřbu na Pohřební službu objednat datum a způsob pohřbu, kde také oznámí adresu, na kterou mu bude úmrtní list zemřelého zaslán nebo oznámí, že si jej vyzvedne osobně.
Doklady: rodný list, oddací list (pokud žila zemřelá osoba v platném manželství), OP zemřelého.
6. Kde se podává žádost k proplacení části nákladů za vypravení pohřbu?
Žádost se podává u odboru státní sociální podpory v místě trvalého bydliště osoby, která vypravila pohřeb.
K žádosti je třeba připojit : úmrtní list zemřelé osoby, fakturu za vypravení pohřbu, OP osoby, která pohřeb vypravila.
Otázky spojené s matrikou úmrtí vyřizuje pracoviště úmrtní matriky (tel.: 2425 2396)
7. Jak může cizinec nabýt státní občanství ČR?
Státní občanství ČR lze na žádost udělit fyzické osobě, která splňuje podmínky vymezené v zákoně. Státní občanství uděluje MV ČR. Jiná forma nabytí st. občanství je tzv. prohlášením.
Podmínky pro udělení občanství ČR, které musí fyzická osoba splňovat: musí mít na území ČR ke dni podání žádosti nepřetržitý trvalý pobyt alespoň v délce trvání pěti let, prokáže, že byla propuštěna ze st. svazku cizího státu nebo která nabytím st. občanství pozbude dosavadní cizí státní občanství, nebyla v posledních 5ti letech pravomocně odsouzena pro úmyslný trestní čin, prokáže znalost českého jazyka.
Žádost se podává osobně na matrice v místě trvalého pobytu žadatele. Od matriky dostane všechny informace, vč. přehledu dokladů, které se k žádosti o udělení st. občanství přikládají.
8. Jak pozbývá státní občan ČR státní občanství ČR?
Prohlášením a nabytím cizího st. občanství (s výjimkou SR).
9. Mohu si změnit své jméno nebo příjmení?
Zájemce o změnu jména nebo příjmení může požádat na matrice v místě svého trvalého bydliště, je-li starší 18ti let. Za nezletilé dítě podává žádost zákonný zástupce se souhlasem druhého rodiče. Na změnu není právní nárok a i záporné rozhodnutí není důvodem pro vrácení správního poplatku, který zpravidla činí 1000 Kč. V případě rozvodu manželství se změna příjmení provádí zdarma do jednoho měsíce po nabytí právní moci rozhodnutí, po rozvodu manželství formou oznámení na matrice, kde byl sňatek uzavřen. Po této době se musí změna příjmení řešit formou podání žádosti na matrice, příslušné podle místa trvalého bydliště žadatele (za správní poplatek 100 Kč).
10. Co je třeba k vydání osvědčení nebo potvrzení o státním občanství ČR?
Osvědčení vám vydá matrika příslušná podle vašeho trvalého bydliště. Nutno předložit: OP (popř. jiný průkaz o totožnosti občana ČR, např. pas), rodný list, další doklady podle povahy žádosti.
Poplatek: 100 Kč v hotovosti.
Otázky spojené se st. občanstvím ČR nebo změnou jména či příjmení vyřizuje matrika (tel.: 2425 1828).
11. Co potřebuji k ověření svého podpisu nebo ověření fotokopie?
Musíte se dostavit osobně na matriku s platným občanským průkazem nebo jiným platným úředním průkazem totožnosti (např. cestovní pas, průkaz policisty ČR, řidičský průkaz, povolení k trvalému pobytu cizince, průkaz uprchlíka).
Poplatek: platí se na místě v hotovosti 30 Kč za ověření jednoho podpisu. Při ověření fotokopie je nutné předložit originál listiny a její opis nebo kopii. Poplatek činí 20 Kč za každou započatou stránku. Na pracovišti ověřování lze ověřit i výpis z rejstříku trestů. Je nutná vaše osobní přítomnost, doložení své totožnosti platným průkazem, rodný list a 50 Kč kolek. Výpis z RT vám bude zaslán poštou na vaši adresu.
Pracoviště ověřování: nám. Míru 14, suterén (roh do Americké - tel.: 2425 1717).
Oddělení přestupků (nám. Míru 20, 3.p.)
ved. odd.: J. Koubek (tel.: 2425 7035-8/313)
Přestupkové odd. je oprávněno projednávat podle zák. o přestupcích (200/1990 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků). Například: přestupky proti občanskému soužití, majetkové přestupky, proti veřejnému pořádku, ale i tzv. § 5 OZ (zásah do pokojného stavu).
Na co se nás nejčastěji ptáte?
1. Co je to přestupek?
Přestupek je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem a je za přestupek výslovně označeno v zákoně o přestupcích nebo v jiném zákoně. Odbor vnitřní správy projednává nejčastěji přestupky proti občanskému soužití podle § 49, odst.1,písm.c - fyzická napadení, schválnosti, drobná ublížení na zdraví - zpravidla nepřesahující 7 dnů pracovní neschopnosti, podle § 50, odst.1,písm.a) přestupky proti majetku (např. odcizení či poškození cizí věci, přičemž škoda nesmí přesáhnout částku 2000 Kč - jinak jde o trestný čin!), dále proti veřejnému pořádku, podle § 47 (nejčastěji rušení nočního klidu podle odst.1,písm.b) a buzení veřejného pohoršení podle písm.c).
2. Kde je možné přestupek oznámit?
U orgánu městské či republikové policie nebo přímo na odd. přestupků, a to buď písemně nebo při osobní návštěvě do protokolu. U orgánu st. policie je praktické oznámit fyzická napadení s následkem léčení či přestupky proti majetku, aby tento orgán posoudil, zda nejde o trestný čin. Pokud tak neshledá, je povinen postoupit věc odboru vnitřní správy k projednání v přestupkovém řízení. Naproti tomu např. rušení nočního klidu je praktičtější oznamovat přímo u odd. přestupků. Z důvodu prokázání přestupku je vhodné uvést mimo oznamovatele alespoň dva svědky. Oznamovatel musí počítat s tím, že bude předvolán též jako svědek a bude konfrontován s podezřelým.
3. Co udělá odbor vnitřní správy s oznámením?
Odbor vnitřní správy je povinen do 60ti dnů od obdržení podnětu zahájit přestupkové řízení, tj. písemně pozvat k ústnímu jednání podezřelého i svědky, přičemž pokud si to oznamovatel žádá, vyrozumí jej do 30ti dnů od obdržení oznámení o učiněných opatřeních, tzn. jak s jeho podnětem naložil, zda zahájil přestupkové řízení či zda podnět odložil. Pokud uzná po provedeném řízení podezřelého vinným, uloží mu sankci podle přestupkového zákona, tj. nejčastěji pokutu, a dále povinnost zaplatit náklady řízení v částce 500 Kč. Pokud oznamovatel utrpěl přestupkem hmotnou škodu (např. poškozená věc) a uplatnil ji, je též účastníkem řízení a obdrží v této věci rozhodnutí.
Zvláštní režim projednání platí pro přestupky urážky na cti nebo vydání v posměch podle § 49,odst.1,písm.a) a pro přestupky podle § 49,odst.1,písm.b) a c) či podle § 50,odst.1,písm.a) zákona o přestupcích spáchané mezi blízkými osobami (nejčastěji vztah manželé, rodiče - děti, sourozenci). Tyto přestupky není správní orgán povinen projednávat z úřední povinnosti, nýbrž výhradně jen na návrh postižené osoby, který musí být podán do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm postižená osoba dozvěděla nebo se dozvěděla o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení (pokud byla věc zpočátku vyšetřována pro podezření z dopuštění se trestného činu). Navrhovatel je v tomto řízení účastníkem řízení a obdrží v této věci rozhodnutí. Ovšem pokud bude řízení proti podezřelému zastaveno (např. z důvodu neprokázání protiprávního jednání nebo vzal návrh dodatečně zpět), bude mu uložena povinnost nahradit náklady řízení v částce 500 Kč.
Odbor vnitřní správy má formuláře s podrobnějším poučením navrhovatele. Doporučujeme navrhovateli osobně navštívit odd. přestupků, které vám podá informace, popř. sepíše s navrhovatelem do protokolu návrh.
4. Lze řešit u odboru vnitřní správy spory mezi majitelem domu a nájemníky?
Ano. Ke změně většiny skutečností, souvisejících s nájemním vztahem, je zapotřebí soudního rozhodnutí nebo dvoustranné dohody. To znamená, že majitel domu nemůže o své vůli zrušit užívací právo ani poskytování služeb s nájmem spojených. Nemůže např. svévolně vyměnit zámek od dveří bytu, od sklepa, přerušit dodávku vody, elektřiny či tepla a to ani tehdy, kdyby mu nájemník za nájem či tyto služby dlužil. Pokud k takovému svévolnému zásahu dojde, může se postižený domáhat u přestupkového odd. ochrany proti zřejmému zásahu do pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku. Odbor vnitřní správy pak může po provedeném správním řízení nařídit obnovení předešlého stavu nebo zakázat zasahování do pokojného stavu, tj. nařídit opětovné zpřístupnění bytu, sklepa, zapojení přívodu vody, elektřiny apod. Pokud je toto rozhodnutí pravomocné a vykonatelné, může toto rozhodnutí i vykonat.
5. Lze řešit u odboru vnitřní správy spory mezi manžely či jinými osobami sdílejícími společnou domácnost?
Modelově stejné spory, jak je uvedeno u předchozí odpovědi, lze rovněž řešit jako zřejmý zásah do pokojného stavu podle § 5 obchodního zákoníku.
Kancelář odboru (nám. Míru 20, 3. p.)
Kancelář odboru kromě běžné administrativy odboru registruje sdružení právnických osob a vede jejich rejstřík. Do konce r. 98 registrovala a vedla rejstřík nadací. Od r. 99 přešla evidence na rejstříkový soud a probíhají likvidace nadací.
Přijímá oznámení o konání shromáždění podle zák. č. 84/1990 Sb. (o právu shromažďovacím). Rozhoduje o povolení sbírky na území Prahy 2. Vede rejstřík přestupků a volební seznamy.
Na co se nás nejčastěji ptáte ?
1. Mohu zorganizovat sbírku např. na pomoc obětem přírodní katastrofy?
Nemůžete. Jako soukromá fyzická osoba sbírku konat nemůžete, protože konat sbírku může podle zákona pouze organizace, tj. právnická osoba. Budete-li např. podnikatelem s vlastní firmou nebo členem či zástupcem nějaké nadace nebo sdružení, pak jako právnická osoba můžete písemně požádat orgán st. správy o povolení sbírky.
Kdo je orgán státní správy? Bude záležet na tom, na jakém území budete chtít sbírku organizovat. Bude-li to pouze na území Prahy 2, pak příslušným orgánem státní správy je ObÚ MČ Praha 2, odbor vnitřní správy. Měla-li by se sbírka konat na území celé Prahy, je příslušným orgánem Magistrát hl. m. Prahy, a pokud by sbírka měla probíhat na celém území ČR, bude ji povolovat MV ČR. Formy sbírky jsou různé, např. sběrací listiny, sběrací pokladničky, prodej vstupenek na veřejné kulturní podniky, zřízení a vyhlášení účtů u peněžních ústavů apod. Každá sbírka musí být ve lhůtě dané v povolení řádně vyúčtována a podléhá kontrole.
2. Chci se podívat do voličského seznamu, jaké máte údaje o mé osobě...
Je to možné kdykoliv v úředních hodinách ObÚ, a to nejen bezprostředně před volbami. Seznamy jsou vedeny počítačovou formou a občan, po prokázání své totožnosti (zpravidla OP nebo cestovní pas), si může prohlédnout údaje pouze o své osobě!! Údaje o sousedech či známých nesdělujeme!! Zjistíte-li nějakou chybu, lze data opravit, a to po předložení úředního dokladu či veřejné listiny (např. OP, oddací list, úmrtní list předložený nejbližším příbuzným, listina o udělení st. občanství ČR, rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí o povolení změny jména nebo příjmení).
3. Chci uspořádat shromáždění (průvod, manifestaci), musím to někde hlásit? Jak dlouho předem, a co musím splňovat?
Právo se shromažďovat slouží především k využívání svobody projevu, výměně názorů a informací, k účasti na řešení veřejných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek.
Shromáždění může svolat občan starší 18ti let, právnická osoba nebo skupina osob. Ke shromáždění není třeba předchozího povolení st. orgánu, svolavatel má však oznamovací povinnost.
Svolavatel je povinen shromáždění písemně oznámit ObÚ tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Oznámení musí obsahovat: účel shromáždění, den, místo konání, dobu zahájení a ukončení, předpokládaný počet účastníků , zajištění pořadatelské služby - jméno, příjmení, RČ a bydliště svolavatele, u právnické osoby též zmocněnce. U shromáždění konaných na území MČ Praha 2 požadujeme stanovisko příslušného silničního správního úřadu a správce veřejné zeleně (odbor životního prostředí, odd. dopravy a rozvoje a odd. památkové péče a veřejné zeleně). Dále upozorňujeme svolavatele (v případě průvodu procházejícího několika městskými částmi) na jeho oznamovací povinnost vůči všem dotčeným MČ a na zákon o pozemních komunikacích (13/1997 Sb.), podle kterého jsou průvody po komunikaci určovány tzv. zvláštním užíváním komunikace, ke kterému je třeba písemné povolení příslušného silničního správního úřadu (MHMP,odbor dopravy).

Mgr. Ivana Vosecká

Zveřejněno: 03.02.2000 – support@publix.cz
Vytisknout