Neogotické varhany v kostele sv. Štěpána patří mezi unikáty


V prosincovém čísle jsme se podívali do kostela sv. Ludmily na nám. Míru na romantické varhany stavitele Emanuela Štěpána Petra. Protože na území Prahy 2 je více zajímavých a mnohdy unikátních nástrojů, seznámíme se tentokrát s varhanami v kostele sv. Štěpána ve Štěpánské ulici, trochu nenápadně ukrytém v zástavbě poblíž Ječné ulice.
Jeho novogoticky upravená věž nedává hned tušit, že jde o stavbu gotickou. To poznáme hlavně při vstupu do interiéru, který má nezaměnitelné kouzlo dávných staletí. Ještě v polovině 19. století zde byly jedny z nejkrásnějších barokních varhan v Praze. Při regotizaci kostela v letech 1876 – 1879 bylo rozhodnuto o stavbě nových varhan, k níž však došlo až o deset let později. Do rozpočtu na rok 1886 byla k tomuto účelu zahrnuta částka 6000 zlatých. Tehdejší regenschori Otomar Smolík vypracoval dispozici (rejstříkové složení) nového nástroje, již v duchu romantickém. Své nabídky ke stavbě podaly firmy Josef Mauracher ze Sv. Floriána u Lince, Karel Schiffner z Prahy, nám již známý Em. Š. Petr z Prahy a bratří Riegrové z Krnova. Soutěž vyhrála firma Rieger.
Protože Firma Rieger má v oboru varhanářství pro naše země zásadní význam, nahlédněme stručně do její historie: V roce 1873 založili bratři Otto a Gustav na základě vybudovaném otcem Franzem Riegerem novou dílnu. Firma brzy získala uznání, a tak bylo možno založit pobočky také v Maďarsku a Rakousku. Do roku 1945, kdy došlo ke znárodnění, postavila již kolem tří tisíc nástrojů, včetně některých obřích, na prestižních místech nejen našeho kontinentu. Rakouská filiálka se osamostatnila a dodnes působí zejména v západních zemích pod značkou Rieger. Krnovská dílna byla sloučena s firmou Kloss a dodnes nese značku Rieger - Kloss. Po odsunu německého obyvatelstva, a tedy i většiny zaměstnanců, pak výroba nabrala nový směr.
Cena nových varhan u sv. Štěpána nakonec byla 6400 zlatých. Aby nedošlo k přerušení hudebního doprovodu bohoslužeb během stavby, byl vypůjčen malý varhanní positiv (přenosné varhánky) z kostela sv. Mikuláše na Malé Straně. Staré varhany byly prodány za 150 zlatých. 20. prosince 1887 byly nové varhany bez závad přejaty, pouze si komise přála, aby označení firmy a názvy rejstříků, které byly jen v němčině, byly uvedeny také česky, nebo alespoň latinsky (což by bylo velmi neobvyklé). Při dnešním pohledu na hrací stůl však musíme konstatovat, že se již tak nestalo. V roce 1917 hrozilo nebezpečí, že největší cínové píšťaly v prospektu (ve viditelné části) budou zrekvírovány pro vojenské účely (zejména pro odlévání dělových koulí). Tento osud postihl většinu varhan v českém království. Nařízením zemského konzervátora Dobroslava Orla byly však varhany u sv. Štěpána spolu s jinými vzácnými nástroji od této pohromy uchráněny.
Dodnes jsou, již jako jediné z této doby od firmy Rieger v Praze, dochovány v původním stavu. Mají 25 rejstříků ve dvou manuálech a pedálu. Vynikají zejména pro Riegra pověstným dokonalým řemeslným zpracováním, spolehlivostí a intonací (zvukovým zabarvením) v romantickém stylu – je opravdu radost je poslouchat i na ně hrát. Příležitost je každou neděli při mši svaté (začátek vždy v 11:00). V některém z dalších čísel navštívíme opět vzácné varhany v Praze 2, tentokrát ze zlaté doby varhan – z baroka.
   

Text: MgA. Pavel Černý, foto: len

Zveřejněno: 07.02.2003 – support@publix.cz
Vytisknout