Kamenní svědkové minulosti… Významní Čechové v pražských sadech a parcích

V minulosti to byly především spolky a významné finanční instituce, které na své náklady nechaly zřizovat pomníky zasloužilým synům a dcerám českého národa. Těmito sponzorskými aktivitami oplývala někdejší Záložna Vinohradská, zřízená již v roce 1874, která se ze skromných začátků vypracovala k nejvýznamnějším finančním institucím ve státě, ať již v Rakousko - Uhersku nebo v pozdějším Československu. Vzpomeňme, že věnovala pozemek na stavbu Městského divadla na Královských Vinohradech a později ho finančně podporovala. Darovala i část pozemků na zřízení okresní nemocnice a částečně financovala její vybavení. Přispěla na stavbu novogotického kostela sv. Ludmily a především na jeho výtvarnou výzdobu. Na území Královských Vinohrad nechala postavit pomníky Svatopluka Čecha a Františka Ladislava Riegra.

František Ladislav Rieger
Pomník českého vlastence, politika, národohospodáře a publicisty, vzděláním právníka Františka Ladislava Riegra (1818 – 1903), který byl zetěm, spolupracovníkem a později následovníkem Františka Palackého, nechala Záložna Vinohradská zřídit při příležitosti čtyřicetiletého výročí svého trvání. Ten byl odevzdán v rámci konání valné hromady Záložny Vinohradské do opatrování obce v neděli 18. dubna 1915.
Dílo sochaře Josefa Václava Myslbeka (1848 – 1922) bylo postaveno čelně proti jihozápadnímu vchodu do Riegrových sadů. Bronzová socha F. L. Riegra, který je spodobněn v řečnickém postoji s rukama v bok, je v nadživotní velikosti, téměř tři metry vysoká a stojí na nehlazeném žulovém stupňovitém podstavci. Výška celého pomníku tak dosahuje skoro sedmi metrů. U levé nohy postavy je umístěn štít, po jedné straně s českým heraldickým lvem a Riegrovým heslem: „Nedejme se“, které bylo tomuto muži, považovanému svého času za vůdce národa, vlastní. Na druhé straně štítu je umístěn městský znak Královských Vinohrad a nápis: „Věnovala Záložna Vinohradská“. V době vzniku pomníku bylo všeobecně konstatováno, že „… pohled na pomník je zmalebňován pěkným pozadím stromoví a zeleně trávníku na svahu mírně vzestupujícím“.
V nedávné době se nejbližší okolí pomníku dočkalo velmi zdařilé úpravy.

Svatopluk Čech
Ve vinohradských Čechových sadech stojí rozměrný pomník k poctě českého básníka a prozaika Svatopluka Čecha (1846 – 1908). V dobách nacistické okupace musel být odstraněn, po skončení II. světové války se na své místo opět vrátil.
Stejně jako pomník Františka Ladislava Riegra i tento byl zřízen zásluhou Záložny Vinohradské. Ta na něj ze svého zisku poskytla částku 300 000 korun. V roce 1918 byla správní radou záložny vypsána soutěž. K usnesení v tom smyslu došlo již na řádné valné hromadě 19. března 1916, ale neutěšené válečné poměry vše oddálily. Porota, v níž kromě několika předních členů správní rady záložny zasedli i architekt Jan Kotěra, malíř Max Švabinský, profesor české techniky Josef Bertl a spisovatel Karel Václav Rais, vybírala z třiceti tří došlých návrhů.
Za vítězný byl uznán návrh profesora Akademie výtvarných umění v Praze, sochaře Jana Štursy (1880 – 1925). Tento muž byl žákem Josefa Václava Myslbeka, později se stal jeho asistentem, a po Myslbekově odchodu do výslužby převzal vedení školy.
Umělec tvořil pomník v čase velké osobní deprese. Možná i proto vytvořil nejprve několik studií. Výsledkem byla vynikající sochařská kompozice, vymykající se tehdejšímu konvenčnímu pojetí. Postava oblíbeného národního básníka, provedená v bronzu, pohlíží, jakoby v zadumání do dáli. Vedle něho a nad ním vzlétá génius spolu s orlem symbolizující básnickou duši a svobodnou myšlenku. Svatopluk Čech již od osmdesátých let 19. století patřil k uznávaným českým spisovatelům a byl zahrnován poctami.
Pomník byl do prostoru sadů osazen v roce 1924. Při slavnostním odhalení bylo v příslušných projevech vzpomenuto, že pomník je jubilejním darem Záložny Vinohradské zdejšímu městu a celému československému národu. Dodejme, že v roce 1924 slavila záložna padesáté výročí svého vzniku.
Podstavec pomníku byl z požárecké žuly, architektonicky ztvárněný profesorem architektem Pavlem Janákem a dodaný firmou Ludvíka Šaldy. Vlastní pomník byl odlit v bronzu firmou Františka Bartáka. Zvětšená kopie jinošského aktu z pomníku byla v roce Štursovy tragické smrti umístěna na průčelí československého pavilonu na mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži.

Text a foto: Eva Hrubešová

Zveřejněno: 04.11.2004 – support@publix.cz
Vytisknout