Fotosoutěž

Vážení čtenáři,
I přes netypický záběr mnozí z vás poznali ve snímku, uveřejněném v minulém čísle, objekt vinohradské sokolovny, přesněji řečeno sokolovnu vinohradské sokolské jednoty v Riegrových sadech. Příjemné překvapení nám připravil zvláště jeden dopis: pan Luděk Jirsák snadno uhádl soutěžní snímek nejen proto, že z jeho bydliště na Vinohradské třídě je to do sokolovny coby kamenem dohodil, ale navíc má k této tematice velmi blízko: je totiž autorem knihy o historii Sokola na Královských Vinohradech, kde se zmiňuje i o vzniku sokolovny. „O tom, jak nesmírně dlouhou a strastiplnou cestu muselo podstoupit tehdejší vedení jednoty, je možno se dočíst v knížce 'Sokol Královské Vinohrady - Památné historické období 1887 - 1948'. V knížce je zachycena celá historie vinohradského Sokola, důležité události sokolského hnutí a jeho účast v dramatickém období 1. světové války, osudy hnutí v prvých letech Československé republiky a v tíživých letech před 2. světovou válkou a za okupace. Ve zkratce je také popsáno období totality a obnovení činnosti vinohradské sokolské jednoty po listopadu 1989," píše pan L. Jirsák. Paní Helena Čámská z Vozové ulice zase nešetří chválou na užitečnost podobných zařízení ve velkoměstském prostředí. Mj. nám napsala: „Je to pěkná a zároveň účelná budova. Kéž by takových zařízení bylo více - a hlavně ve zdravém prostředí."
Ze správných odpovědí jsme vylosovali Hanu Janouškovou ze Slezské ul., L. Jirsáka z Vinohradské ul. a Helenu Čámskou z Vozové ul., kterým zasíláme Knihu o Praze 2.
A teď už k dnešní otázce, která by neměla být vůbec složitá: Víte, k jakému historickému objektu patří detail výzdoby interiéru? Napovíme, že místo, na kterém se budova nachází, bylo dříve předpolím Vinohrad. Mezi Koňskou a Novou branou byla v poměrně hlubokém příkopu pouze zeleň. V letech 1870 - 1871 zde vznikla budova, projektována architekty Barvitiem a Ullmanem, a to v novorenesančním stylu. Účel, pro který byla budova vystavěna, zaručoval čilý ruch a velký počet lidí, kteří se v budově neustále nacházeli, proto musela být po čase přestavěna, aby byla schopna všechny návštěvníky pojmout. V roce 1899 byla proto vypsána architektonická soutěž na budovu novou. Jednoznačně zvítězil architekt Josef Fanta, jehož návrh byl uskutečněn v letech 1901 - 1909. Budova byla přestavěna v tehdy módním stylu - secesi. Na výtvarně výzdobě interiérů se podíleli význační čeští umělci, např. Sucharda, Vosmík, Šaloun a Jansa. Výtvarná výzdoba byla později doplněna sochou Osvobození od prof. Pekárka; k jejímu slavnostnímu odhalení došlo za přítomnosti mnoha význačných osobností 4. listopadu 1925.
Ačkoliv bylo k budově časem dostaveno ještě několik částí, přesto dodnes zůstává vrcholným dílem své doby a nejvýznačnějším dílem svého tvůrce Josefa Fanty.   

lin, len

Zveřejněno: 04.09.2002 – support@publix.cz
Vytisknout