CAUSA.: PARK NA KARLOVĚ NÁMĚSTÍ

V poslední době nastal veliký rozruch kolem renesance parku na Karlově náměstí. Mnohdy mylné informace, prezentované v rozličných médiích, tak vzbudily vlnu nevole u občanů. A proto považujeme téměř jako svou povinnost znovu dát slovo lidem, kteří jsou v této věci nejpovolanější.
Názor ředitele botanické zahrady
V posledním roce se na mě obracejí lidé s žádostí, abych vahou své osobnosti zabránil kácení stromů v této lokalitě.
Zastávám názor, že takové artefakty, jakou jsou aleje, stromořadí, městské parky, nelze do nekonečna doplňovat, ale že je třeba je obnovit celoplošně. Současně ale tvrdím, že pro tuto terapii není zeleň na Karlově náměstí dostatečně „nemocná“.
Ani obyvatelstvo není v současné době dostatečně morálně zralé, aby novému parku pomohlo na svět a uctivě se k němu chovalo. (Jak se k němu chová dnes, je vidět z celoplošné devastace, zkracování si cest, venčení psů, polehávání na trávnících atd.). Navíc okolní zástavba byla kdysi nižší: mikro či spíše mezoklima náměstí bylo jiné, akumulovalo méně tepla než současné, dešťová voda neodtékala, ale vsakovala se atd. Výstavba mladých stromků v současných podmínkách znamená, že je vystavujeme většímu zatížení tepelného nadbytku.
Domníval jsem se, že na schůzi svolané začátkem léta přímo na Karlově náměstí jsem dostatečně zřetelně navrhl řešení, spočívající v zachování současných výsadeb s tím, že budou pravidelně udržovány, prořezávány a zahradnicky obdělávány tak, jak to bylo obvyklé. S takovým přístupem si myslím, že stromy mají šanci žít ještě nejméně 30, 50 a možná i více let. Správa obce by také měla zabránit živelnému poškozování zeleně, zejména trávníků a keřových plášťů.
Zastánci okamžité revitalizace tvrdí, že stromy jsou na Karlově náměstí ve velmi špatném zdravotním stavu. Jsou, to přiznávám. Musí být, vždyť na rozdíl od volné přírody je nutné stromy uměle zalévat. Současné zkušenosti (například z Rakouska) jen potvrzují, že pravidelně zavlažované aleje jírovců odolaly lépe invazi klíněnky jírovcové. Závlaha přišla levněji než chemické ošetření srovnatelných jírovcových alejí. Osobně mám výborné zkušenosti z parků v Průhonicích a ve Štiříně, kde se jen vydatnou zálivkou podařilo zachránit staleté stromy, které jevily podobné známky prosychání jako ty na Karlově náměstí.
Jako optimální se mi jeví řešení, které jsem si již dovolil navrhnout: zachovat statut quo a obměnit jen několik křiklavých případů, zabránit další devastaci (zkracování cest a podobně) a především, o zeleň na Karlově náměstí se skutečně odborně starat.

Václav Větvička, z dopisu městské části Praha 2

Zveřejněno: 03.02.2000 – support@publix.cz
Vytisknout