Ať žijí novoročenky

Ať žije nový rok!
Ani se mi nechce věřit, že novoroční tištěná přání jsou známá více jak dvě stě let. Zřejmě také existuje jen málo zemí na světě, kde by se blahopřání k novému roku neznala.
Čas odměřuje poslední dny, hodiny a vteřiny právě končícího roku. S ním jsou spojeny různé tradice, v nichž mají své nezastupitelné místo i přání úspěšného startu do nového roku.
Navzájem si přejeme zdraví, spokojenost a pohodu.
Přesně se neví, kdy tento zvyk vznikl. Musel být ale známý už v době, kdy lidé začali exaktním způsobem čas měřit. Objevuje se již u starých Egypťanů, kteří tento druh gratulace spojovali s posvátným broukem pro štěstí – skarabem. Jak vyplývá z archeologických vykopávek, neobdarovávali se pouze tímto živým či preparovaným broukem, ale také vyrobeným ze zlata nebo z drahého kamene, zejména z tyrkysu.
V současnosti to máme jednodušší a méně nákladnější, chceme-li svým blízkým přát.
Vraťme se o dvě století zpět, kdy se v 60. letech 18. století tištěné novoročenky poprvé objevily. Byly to listy poměrně velkého formátu, na kterých se do silného orámování zasazovala slova: „Ať žije nový rok“. Podklad pro tisk byl ze dřeva. Později se uvedený slogan s oblibou dával do rámečků tvaru srdíčka. Postupně začaly na listech přibývat různé ozdoby a text, často veršovaný. Dřevoryty časem ustoupily mědirytině. Rýmované texty s milostným, moralistickým či žertovným nádechem se vyráběly na zakázku pro tehdy movitější osoby. Výroba novoročenek se soustředila ve Vídni, odkud probíhala zásoba knihkupectví v celé Evropě. Přání se tiskla v aršících a prodávali jej i pouliční obchodníci. V roce 1783, když 27. prosince vzlétl první balon, byly obchody doslova zaplaveny novoročenkami právě s touto tématikou. Blahopřání se tak stávala i odrazem doby.
Největší poptávka po gratulacích k novému roku byla v roce 1800, kdy přišly do módy lístky s raženými ornamenty a figurálními výjevy. O několik let později přišli obchodníci opět s něčím novým: s novoročenkami v podobě zlatých a stříbrných plaket, dokonce v roce 1815 vznikla i přání pohyblivá. Stačilo zatáhnout za proužek papíru a panáček bodře pokynul do Nového roku.
Jak léta ubíhala, měnila se i přání zákazníků – novoročenky se začaly zdobit i perletí.
S individuální tématikou svého přání se jako první objevil malíř Wilhelm Chodowiecki. V roce 1787 vyleptal lístek, kde zobrazil sám sebe, jak jede na stojanu a troubí na lesní roh.
V té době se ve vyšších kruzích blahopřálo k Novému roku pouze osobně. Když se začaly návštěvy stávat neúnosnými, zavedl hrabě Karel Chotek z Chotkova novinku. V roce 1827 si u pražské malířské školy Josefa Berglera objednal blahopřejní lístky. Říkávalo se jim také omluvenky, výtěžky byly mnohdy použity na podporu chudých.
V pozdějších letech se na novoročenkách objevila dvě francouzská slova: Pour Felicitér (pro štěstí) a letopočet.
Masový nástup novoročenek započal s výrobou pohlednic a s rozvojem poštovnictví, přesto tradice osobitých výtvarných přání vydržela dodnes.

Alois Herodes

Zveřejněno: 14.01.2000 – support@publix.cz
Vytisknout