VÁCLAV BENDA je považován za jeden ze symbolů českého disentu a polistopadového hnutí. V roce 1998 obdržel za své celoživotní dílo i postoje Medaili Za zásluhy.
Narodil se 8. srpna 1946 v Praze. Vystudoval bohemistiku a filozofii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pak působil v letech 1969 – 1970 jako pedagog. Po normalizačních čistkách studoval teoretickou kybernetiku na matematicko - fyzikální fakultě UK a po studiích pracoval jako počítačový odborník. Po podepsání Charty 77 se živil jako topič. Pro svoji činnost ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných byl v letech 1979 – 1983 vězněn za „podvracení republiky". Byl dvakrát mluvčím Charty 77 (1979 a 1984) a stál u zrodu křesťansko - demokratického proudu v Hnutí za občanskou svobodu. Po listopadu 1989 byl v prosinci t. r. kooptován za Občanské fórum do Federálního shromáždění. V témže měsíci se stal předsedou KDS, kterou spoluzakládal. Od roku 1994 působil jako ředitel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. V roce 1996 byl zvolen senátorem za ODS za Prahu 1, 2 a 7. Zemřel 2. června 1999.
Text: len