MČ Praha 2 ocení další čtyři osobnosti, které významně přispěly k dobrému jménu městské části a mají výrazné zásluhy v některém z oborů lidského konání. Radní počátkem března schválili návrhy na udělení čestného občanství Ireně Bernáškové (in memoriam), Anně Fárové (in memoriam), Stanislavu Fišerovi a Daně Němcové a jejich rozhodnutí potvrdili na svém včerejším zasedání zastupitelé městské části. Slavnostní udílení čestných občanství se bude konat 5. května na Novoměstské radnici.
Irena Bernášková (*7. 2. 1904 – †26. 8. 1942) – osobnost protinacistického odboje. Narodila se na Vinohradech do rodiny malíře Vojtěcha Preissiga. Byla přední představitelkou protinacistické rezistence a první Češkou odsouzenou nacisty k smrti. Spoluvydávala největší ilegální protektorátní periodikum – časopis V boj. V roce 1946 obdržela in memoriam Čs. válečný kříž 1939 a v roce 1998 medaili Za hrdinství.
Po okupaci Čech a Moravy německými vojsky se Irena Bernášková zapojila do ilegální činnosti otce, který byl spolu s Josefem Škaldou spoluvydavatelem, ilustrátorem a grafikem časopisu V boj. Po Škaldově zatčení nastoupila na jeho místo. Stala se odpovědným redaktorem, vydavatelem, tiskařem, administrátorem, expeditorem i kolportérem. Pod jejím vedením vyšlo 37 čísel časopisu. Gestapu se Irenu Bernáškovou podařilo zatknout až 21. 9. 1940. Svou statečností při výsleších, kdy veškerou vinu vzala na sebe, zachránila řadu spolupracovníků z odboje. Přesto byla zatčena její nejbližší rodina – manžel zemřel v koncentračním táboře Buchenwald, otec v koncentračním táboře v Dachau. 5. 3. 1942 byla odsouzena k trestu smrti a 26. 8. 1942 popravena v Berlíně-Plötzensee.
Anna Fárová (*1. 6. 1928 – †27. 2. 2010) – mezinárodně uznávaná historička a teoretička fotografie, překladatelka, vysokoškolská učitelka a publicistka. Byla významnou propagátorkou české i zahraniční fotografie, její činnost obnášela i další aktivity v oblasti školství a kultury. V roce 2002 bylo Anně Fárové uděleno prezidentem ČR vyznamenání Za zásluhy v oblasti kultury. Za svou práci obdržela v roce 1967 Matějčkovu cenu, získala i řadu mezinárodních ocenění – mj. v roce 1991 titul Rytíř umění a literatury Francouzské republiky. Je signatářkou Charty 77. Dlouhá léta bydlela ve Španělské ulici č. 6.
Anna Fárová od roku 1956 publikovala teoretické a kritické články a studie o fotografii v evropských i amerických časopisech. Přednášela na řadě významných světových univerzit. Od roku 1958 připravovala výstavy doma i v zahraničí, a to jak věnované tvorbě jednoho autora, tak skupinové a konfrontační – např. Magnum v roce 1965 v Obecním domě, Československá fotografie v exilu v roce 1992 v Mánesu nebo František Drtikol – fotograf, malíř, mystik v roce 1998 v Galerii Rudolfinum. Z jejích překladů z francouzštiny vyšly např. prózy V. Linhartové, divadelní hry J. Geneta a F. Arrabala a filozofické spisy D. de Rougemonta a P. Ricoeura.
Stanislav Fišer (*14. 12. 1931) – herec. Patří k osobnostem pražského divadelního světa, významný je jeho podíl na vysoké kvalitě českého dabingu. Za celoživotní mistrovství v této oblasti získal v roce 1999 cenu Františka Filipovského. Značnou část života strávil v Podskalí.
V roce 1959 ho angažoval Jan Werich v divadle ABC, odkud s ním Fišer v roce 1962 přešel do Městských divadel pražských. Tam působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1993. Hostoval zde nicméně dál až do doby, než mu v roce 2004 diagnostikovali rakovinu hrtanu. Po chirurgickém zákroku přišel o hlasivky a stáhl se do ústraní. Stanislav Fišer odvedl mimořádný kus práce na poli dabingu, patřil mezi deset nejobsazovanějších dabérů u nás. Jeho hlasem mluvil např. Pierre Brice v roli Vinnetoua, svůj hlas propůjčil Peteru Sellersovi, ale i animovanému Asterixovi. Ve zralém věku se začal věnovat i výtvarnému umění, svým stylem se řadí mezi naivisty. Po několikaletém boji se zákeřnou nemocí se vrátil před kameru jako němý pan Lang v seriálu Velmi křehké vztahy. Jeho portrét je zachycen v knize Nekončící potlesk aneb Galerie nezapomenutelných.
Dana Němcová (*14. 1. 1934) – psycholožka, jedna z nejvýraznějších osobností Československa druhé poloviny dvacátého století a jedna z nejaktivnějších členek Charty 77 a VONS. Dana Němcová je nositelkou řady vyznamenání. V roce 1991 získala cenu roku Pax Christi, v roce 1996 byla zvolena Ženou roku České republiky, v roce 1998 státní vyznamenání Za zásluhy prvního stupně a v roce 2000 cenu Middle Europe Price. Od roku 1969 žije v Ječné 2.
Pro své zásady a statečnost byla soustavně pronásledována Státní bezpečností. Pro aktivní podporu pronásledovaných hudebníků byla od roku 1976 zbavena možnosti pracovat ve svém oboru. Dvakrát byla vězněna v Ruzyni, jednou jako členka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, podruhé jako mluvčí Charty 77. Byla jednou z nejznámějších osobností disentu, ale také roku 1989. Nejprve působila jako poslankyně Federálního shromáždění, kam byla kooptována a později zvolena za Občanské fórum. Poté se vrátila do občanské společnosti, kde působí dodnes. Dana Němcová je zakladatelkou Poradny pro uprchlíky a Centra pro otázky migrace. Je rovněž předsedkyní správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.
Další podrobnosti: Jana Černochová, starostka MČ Praha 2, tel.: 222 521 575, e-mail: cernochovaj@p2.mepnet.cz.
Zprávu zpracovala 14. dubna 2010 L. Prokopová, odbor Kancelář starostky a vnějších vztahů ÚMČ Praha 2.